Svůj pohled na dobu normalizace, plánovaného nedostatku, zprostředkovává čtenáři autor, který má k tématu rozhodně co říct.

Paměti někdejší ředitelky pražské Fakultní nemocnice v Motole MUDr. Věry Kazimourové.

Kniha s časovým odstupem navazuje na ta nemnohá přírodní beletristická díla, v nichž les není v první řadě prostředím života zvěře, dějištěm lovů, rájem pro houbaře, rekreaci či turistiku.

Stručná historie autorova rodného domku, rodiny… A již méně stručné, spíše místy podrobné provázení čtenáře po dětství a mládí, až do trvalého odchodu z domku číslo pět v Horymírově uličce na okraji brněnského předměstí Husovice.

Charakteristiku této knihy snad nejlépe vystihuje její podtitul: „Pamětihodné mezníky života mé rodiny“.