Teréza Nováková (1853–1912) byla česká spisovatelka a představitelka tzv. venkovské prózy. Pocházela z česko-německé rodiny. Vždy se zajímala o kulturní, umělecké a politické dění a své názory se nebála – navzdory tehdejším obecně rozšířeným zvyklostem a pohledu na roli ženy ve společnosti – prezentovat veřejně. Věnovala se práci v ženských spolcích a bojovala za rovnoprávnost žen. Na sklonku života odešla na venkov a výrazně se podílela na kulturním dění v obci Proseč u Skutče, kde pořádala dýchánky pro ženy všech vrstev, a zasadila se také o sblížení do té doby znesvářených místních katolických a evangelických komunit. Jejím synem byl významný literární historik a kritik Arne Novák.